Na historických hřbitovech lze někdy narazit na náhrobky, které připomínají dítě velmi osobním způsobem. Kromě jména a data narození či úmrtí se na nich mohou objevit drobné předměty nebo jejich vyobrazení – například dětské boty, hračky nebo kolébka.

Takové motivy měly připomínat nejen smrt dítěte, ale především jeho krátký život. Dětská obuv symbolizovala cestu, kterou už dítě nemohlo dokončit, zatímco hračka připomínala jeho dětství a osobnost.

V minulosti byla dětská úmrtnost výrazně vyšší než dnes. Smrt dítěte proto nebyla na hřbitovech ničím výjimečným a vznikala řada zvláštních forem památky. Náhrobky dětí bývaly často menší a jejich výzdoba jemnější než u dospělých.

Zajímavé je, že některé rodiny nechávaly na hrobě skutečné osobní předměty dítěte. Ty se časem rozpadly nebo byly odstraněny, ale jejich podoba se někdy dochovala ve fotografiích a kronikách.

Dětské náhrobky tak patří k nejcitlivějším svědectvím o tom, jak se lidé v minulosti vyrovnávali se ztrátou. Nevyprávějí jen o smrti, ale především o životě, který měl pokračovat, ale skončil příliš brzy.