Černé závoje byly v minulosti typickou součástí smutečního oděvu, zejména u žen. Nešlo jen o estetický prvek, ale o silný symbol smutku, úcty a soukromí.

Závoj částečně zakrýval tvář a vytvářel pomyslnou bariéru mezi pozůstalým a okolním světem. Umožňoval prožívat smutek více vnitřně, bez nutnosti sdílet emoce navenek. Zároveň vyjadřoval pokoru a respekt k zesnulému.

V některých obdobích, například v 19. století, byl závoj součástí přísně dané smuteční etikety. Délka a styl závoje mohly dokonce naznačovat vztah k zesnulému nebo délku truchlení.

Dnes se s tímto zvykem setkáváme jen výjimečně, ale zůstává silným symbolem doby, kdy i oděv hrál důležitou roli v procesu loučení.