Mezi nejvýraznější symboly starých hřbitovů patří bezesporu andělské sochy. Objevují se na náhrobcích už po staletí a jejich význam sahá daleko za pouhou dekoraci.

Andělé byli vnímáni jako poslové mezi nebem a zemí, ochránci duší a průvodci na poslední cestě. Proto se jejich podoby často umisťovaly na hroby jako symbol naděje, ochrany a věčného pokoje.

Různé postoje andělů nesly odlišná poselství. Anděl se sklopenou hlavou vyjadřoval smutek a soucit, zatímco anděl hledící vzhůru symbolizoval naději a život po smrti. Některé sochy držely květiny, jiné věnce nebo pochodně, které představovaly věčný plamen vzpomínek.

V 19. století se andělské motivy staly velmi oblíbenými zejména na městských hřbitovech. Dodnes patří mezi nejfotografovanější a nejpůsobivější prvky historických pohřebišť. Nejen díky své kráse, ale i proto, že připomínají lidskou potřebu uchovat vzpomínku na ty, kteří odešli.